Na této stránce naleznete přehled významných českých umělců. Přehled lze řadit podle jména, nebo typu.
osobnosti
stránky: [1, 2, 3, 4, 5, 6, 7]- ADÁMEK, Ondřej
český skladatel
- ADAMUS, Jan
český hobojista
- ÁGHOVÁ, Livia
slovenská sopranistka
- ANČERL, Karel
český dirigent
- ARDAŠEV, Igor
český klavírista
- BAKALA, Břetislav
český dirigent, klavírista a skladatel
- BĚLOHLÁVEK, Jiří
český dirigent
- BEŇAČKOVÁ, Gabriela
slovenská sopranistka
- BENDA, František
český skladatel, představitel raného hudebního klasicismu
- BENDA, Jiří Antonín
skladatel a dirigent českého původu
- BERG, Josef
skladatel a spisovatel
- BERMAN, Karel
český bas, ředitel opery, pedagog, překladatel libret
Josef Bohuslav Foerster
(*30.12.1859 Praha +29.5.1951 Praha)
český hudební skladatel, publicista a pedagog
Pocházel z učitelské rodiny a jeho otec byl profesorem na pražské varhanické škole. Od dětství se seznamoval s hudebním životem a jeho protagonisty. Po maturitě na reálce začal studovat chemii na německé technice, ale obrátil se k hudbě a 1882 absolvoval varhanickou školu. Stal se učitelem, skladatelem a plodným hudebním publicistou. 1888 se oženil se sopranistkou Bertou Lautererovou a 1893 ji následoval do angažmá do Hamburku. Tam se sblížil s Gustavem Mahlerem, kapelníkem hamburského městského divadla. 1897 následoval svou ženu do Vídně, kam ji Mahler povolal ve své nové funkci ředitele vídeňské opery. Foerster vyučoval na vídeňské Nové konzervatoři a přispíval do německých i českých časopisů. Od roku 1918 žili manželé v Praze, Foerster jako profesor konzervatoře. Byl všeobecně znám a těšil se mimořádným sympatiím zejména proto, že desítky českých pěveckých spolků s nadšením přednášely jeho sbory (Oráč, Velké širé rodné lány, Polní cestou, Z osudu rukou). Od 1897 byl Foerster členem České akademie věd, 1931-39 jejím presidentem. Jako nestor českého hudebního života se dožil mnoha poct. Zanechal i řadu symfonických a komorních prací, ale především byl skladatelem vokálních děl, kde se ideálně projevil jeho lyrický talent. Vedle písní, melodramů, světských a chrámových sborů, kantát, oratorií a úprav lidových písní napsal též šest oper, z nichž Eva (1897) z venkovského prostředí otevřela směr českého hudebního realismu. Mnohostranně uplatnil své literární nadání a napsal několik svazků pamětí (Poutník, 1929, Poutníkovy cesty, 1932, Poutník v Hamburku, 1938, Poutník v cizině, 1947).
