Na této stránce naleznete přehled významných českých umělců. Přehled lze řadit podle jména, nebo typu.
osobnosti
stránky: [3, 4, 5, 6, 7, 8, 9]191 záznamů
- CHALABALA, Zdeněk
český dirigent
- CHLUBNA, Osvald
český skladatel
- IŠTVÁN, Miloslav
český skladatel, pedagog
- JANÁČEK, Leoš
český skladatel a pedagog
- JANÁL, Roman
slovenský baryton
- JÍLEK, František
český dirigent
- JIRÁČKOVÁ, Marta
česká skladatelka
- JONÁŠOVÁ, Jana
česká sopranistka
- JORAN, Jiří
český baryton
- KABELÁČ, Miloslav
český skladatel
- KAPR, Jan
český skladatel
- KAPRÁL, Václav
český skladatel a klavírista
VÁCLAV KAPRÁL
(*26.3.1889 Určice u Prostějova +6.4.1947 Brno)
český skladatel, klavírista a pedagog
Klavír studoval u brněnských pianistek M. Kuhlové a Kl. Schäferové. Zdokonalil se v Praze u A. Mikše (1920) a na interpretačních kurzech A. Cortota v Paříži (1924). Sólově se uplatňoval málo, vynikl ale jako interpret v koncertech pro dva klavíry s L. Kunderou. V letech 1908-1910 byl žákem Leoše Janáčka na varhanické škole v Brně. Po 1.světové válce kterou strávil částečně v Albánii, prošel mistrovskou třídou V. Nováka (1919-20). V roce 1911 založil hudební školu v Králově Poli, v jejímž čele stál až do roku 1934, kdy místo ředitele převzal Th. Schaefer. Od roku 1936 působil jako profesor skladby na brněnské konzervatoři, kde s přestávkou let 1942-45 působil až do své smrti. Účastnil se příprav založení JAMU v Brně a byl činný v hudebních organizacích (místopředseda české sekce Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu, člen ČAVU, inspektor hudebního školství). Za okupace byl internován do tábora ve Svatobořicích, což mu podlomilo zdraví. Z období pražských studií a Kaprálových skladeb v novoromantickém duchu uveďme skladby Suita romantica pro klavír (1918) a Tři písně (1918), které provedla veřejně jeho dcera Vítězslava Kaprálová, pozdější skladatelka. Ve výrazových prostředcích navázal na Janáčka a po setkání s hudební modernou (Schönberg) dospěl až k expresionismu (klavírní Miniatury 1922, klavírní sonáty č.2 a 3, 1921, 1924, písňový cyklus Pro ni 1927). Lidová poesie ho inspirovala ke kompozici písňového cyklu Uspávanky pro střední hlas a malý orchestr (1932), z velkých forem jmenujme alespoň klavírní sonátu č.4 (1939), která byla symbolickým protestem proti okupaci i násilí vůbec. Ohlasy Dvořákovy tvorby jsou čitelné zvláště ve dvojzpěvech Milodějné kvítí (1942). V koncentračním táboře ve Svatobořicích složil Českou mši (1943) a Klavírní sonatinu (1944).
Biblografie:
L. Kundera: V. Kaprál (Brno)
J. Racek: Leoš Janáček a současní moravští skladatelé (Brno 1940)
Odkazy:
www.kapralova.org
MUSICA NOVA
