Na této stránce naleznete přehled významných českých umělců. Přehled lze řadit podle jména, nebo typu.
osobnosti
stránky: [1, 2, 3, 4, 5, 6, 7]191 záznamů
- ADÁMEK, Ondřej
český skladatel
- ADAMUS, Jan
český hobojista
- ÁGHOVÁ, Livia
slovenská sopranistka
- ANČERL, Karel
český dirigent
- ARDAŠEV, Igor
český klavírista
- BAKALA, Břetislav
český dirigent, klavírista a skladatel
- BĚLOHLÁVEK, Jiří
český dirigent
- BEŇAČKOVÁ, Gabriela
slovenská sopranistka
- BENDA, František
český skladatel, představitel raného hudebního klasicismu
- BENDA, Jiří Antonín
skladatel a dirigent českého původu
- BERG, Josef
skladatel a spisovatel
- BERMAN, Karel
český bas, ředitel opery, pedagog, překladatel libret
GABRIELA BEŇAČKOVÁ
(*25. 3. 1947 Bratislava)
slovenská sopranistka.
Studovala na konzervatoři v Bratislavě a v Žilině, 1967–71 na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V letech 1970–81 byla angažována v Národním divadle v Praze. Debutovala jako Nataša v Prokofjevově Vojně a míru), následovala řada dalších rolí (Mimi v Pucciniho Bohémě, Mařenka ve Smetanově Prodané nevěstě, Taťána v Čajkovského Evženu Oněginovi, Hedvika ve Smetanově Čertově stěně, Rusalka v Dvořákově Rusalce, Jenůfa v Janáčkově Jenůfě). Postupně dozrála k dramatickým a psychologicky komplikovaným rolím (Káťa Kabanová), v nichž se uplatnil její mladodramatický soprán vzácného témbru. Již během angažmá v Národním divadle působila na předních evropských i zámořských operních scénách v rolích z českých oper i v mezinárodním repertoáru: Leonora v Beethovenově Fideliovi, Maddalena v Giordanově Andrea Chénier, Desdemona ve Verdiho Otellovi, Amelia ve Verdiho Maškarním plese, Elisabeth z Valois ve Verdiho Donu Carlosovi, Senta ve Wagnerově Bludném Holanďanovi, Ariadne ve Straussově Ariadně na Naxu ad. Do Národního divadla se vrátila v r. 1983, kdy zpívala Smetanovu Libuši při slavnostním otevření po několikaleté rekonstrukci budovy, její vystoupení v České republice byla však i nadále vzácná (2001 Emilii Marty v Janáčkově Věci Makropulos). Natočila ateliérovou televizní podobu Smetanovy opery Prodané nevěstě (Mařenka, 1975), její nahrávka byly použity v exteriérové filmové podobě Dvořákovy Rusalky (1977) a v životopisném filmu o pěvkyni Emě Destinnové Božská Ema (1979).
MUSICA NOVA
