Na této stránce naleznete přehled významných českých umělců. Přehled lze řadit podle jména, nebo typu.
osobnosti
stránky: [1, 2, 3, 4, 5, 6, 7]191 záznamů
- ADÁMEK, Ondřej
český skladatel
- ADAMUS, Jan
český hobojista
- ÁGHOVÁ, Livia
slovenská sopranistka
- ANČERL, Karel
český dirigent
- ARDAŠEV, Igor
český klavírista
- BAKALA, Břetislav
český dirigent, klavírista a skladatel
- BĚLOHLÁVEK, Jiří
český dirigent
- BEŇAČKOVÁ, Gabriela
slovenská sopranistka
- BENDA, František
český skladatel, představitel raného hudebního klasicismu
- BENDA, Jiří Antonín
skladatel a dirigent českého původu
- BERG, Josef
skladatel a spisovatel
- BERMAN, Karel
český bas, ředitel opery, pedagog, překladatel libret
FRANTIŠEK BENDA
(*22.11.1709 Staré Benátky nad Jizerou +7.3.1786 Postupim u Berlína)
český houslista a skladatelFrantišek Benda byl prvorozeným synem Jana Jiřího Bendy, muzikanta a tkalce. Základy hudebního vzdělání získal v Drážďanech a v Praze, jako gymnazista pražských jezuitů. Jako chlapec se pěvecky podílel na provedení Fuxovy korunovační opery a v Zelenkově hudbě o sv. Václavu zpíval dokonce tři sóla. Roku 1726 odešel do Vídně a posléze do Varšavy (1729), kde působil jako kapelník. Odtud přešel do Drážďan do kurfiřtské kapely. Roku 1733 se stal členem kapely korunního prince Friedricha Pruského v Rheinsbergu, pozdějšího pruského krále. V letech 1771-1786 byl v této kapele koncertním mistrem. Teprve zde začal systematicky studovat skladbu u J. G. Grauna, který mu předával svoje znalosti kontrapunktu a generálbasu. Jako houslista se Benda vyznačoval brilantní virtuozitou a neobyčejně zpěvným tónem, celkovou hudebností a vnímavostí. Jako skladatel uplatňoval živé prvky české světské melodiky a rytmiky, čímž se odpoutal od svých vzorů Vivaldiho a Tartiniho. Rozvíjí melodičnost a zpěvnost, hlavně v adagiových větách, a v houslových skladbách dochází až k náznakům sonátové formy. Podporoval uměleckou emigraci z Čech a podařilo se mu dokonce přestěhovat rodiče i sourozence z Čech do Německa, kde jim král daroval stavební místo i materiál a všemožně je existenčně podporoval. Když například František Benda onemocněl pakostnicí na začátku 60.let 18.století, hradil mu král všechny náklady na léčení v Cáchách a Karlových Varech. František Benda je považován za předchůdce klasicismu a protože vychoval přes 30 žáků, také za tvůrce berlínské houslové školy. Jan Jiří Benda i Jiří Antonín Benda, oba skladatelé a virtuozové, jsou jeho bratry. František Benda je především autorem 15 houslových koncertů a skladeb pro housle ( sonáty, triové sonáty, dohromady kolem 100), capriccií pro sólové housle. V symfoniích dodržuje tehdy v severním Německu oblíbený třívětý typ barokní sinfonie neapolské. V roce 1763 vydal autobiografii, která vyšla česky roku 1939.
Biblografie
J. Čeleda: František Benda (Praha 1939)
E. Pilková: František Benda (Úvaha ke 200 výročí úmrtí HRo, xxxix 1986, 470-74)
MUSICA NOVA
