česká hudba | czech music


osobnosti

stránky: [1 ... 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12 ... 23]

270 záznamů

Jan KAPR

(*12.3.1914, Praha - ✝29.4.1988, Praha)

český skladatel, režisér, redaktor a publicista

Od dětství hrál na klavír, housle a flétnu, jeho otec byl hudebním skladatelem. Po úrazu v tělocvičně v roce 1930 byl trvale invalidní. V letech 1933-38 studoval skladbu na pražské konzervatoři u J. Řídkého a J. Křičky, u něhož absolvoval i mistrovskou školu (1938-40). Od roku 1939 pracoval jako hudební režisér v Československém rozhlase v Praze. Po komunistickém převratu v roce 1948 se stal prominentním skladatelem nového režimu, z této doby pochází velké množství jeho masových písní. V roce 1949 se stal redaktorem Hudebních rozhledů. Mezi lety 1950 a 1953 byl šéfredaktorem hudebního nakladatelství Orbis, působil také jako předseda české sekce Svazu československých skladatelů. V roce 1953 ze všech svazových funkcí odešel, pokusil se také neúspěšně zrušit své členství v KSČ. V letech 1953-60 se věnoval výhradně komponování. Od roku 1961 do roku 1970 vyučoval na katedře skladby a dirigování Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Po otevřeném protestu proti okupaci v roce 1968 již nesměla být jeho díla prováděna.

Kaprovy skladby získaly řadu domácích i zahraničních ocenění. Je autorem velké řady skladeb pro film a rozhlas. Působil jako hudební kritik a publicista, je autorem hudebně teoretické knihy Konstanty: nástin metody osobního výběru zvláštních znaků skladby (1967) a několika studií např. O některých problémech hudební notace (1988). Jako skladatel vyšel z pozdního romantismu. Po období tvorby ve stylu socialistického realismu se obrátil k soudobým skladatelským směrům.

Z Kaprovy orchestrální tvorby vynikají zejména symfonické scherzo Maratón (1939), Symfonie č. 5 "Olympijská" (1959/1963), Symfonie č. 7 "Krajina dětství" (1968), Symfonie č. 8 "Campanae Pragenses" (1971/1977), Symfonie č. 9 "K poctě Josefa Mánesa" (1982) a Symfonie č. 10 "Lanžhotská" (1985). V oblasti komorní hudby je mimo jiné autorem klavírních cyklů Domov I a II (1953 a 1955), Čtvrté sonáty pro klavír (1981), Šachové sonáty pro dva klavíry (1972), smyčcových kvartetů, zejména č. 8 (1976), Dialogů pro flétnu a harfu (1965), skladby pro klavír, bicí a elektronické zvuky Šifry (1966) a skladeb Chvění (1966), Rotace 9 (Krystal, 1967), Svědectví (1969), Dřevoryty (1973) a Barvy ticha (1973) pro komorní ansámbly různého nástrojového obsazení. Z jeho vokální tvorby je významná kantáta Píseň rodné zemi (1940), Cvičení pro Gydli pro soprán, flétnu a harfu (1967), Gutten Morgen, Stern (1973) na německé a latinské texty Ch. Morgensterna, Vinobraní (1975) na francouzské texty P. Verlaina, cyklus pro smíšený sbor a capella na texty F. Hrubína Mánesův orloj (1983) či opera Muzikantská pohádka (1962).

Biblografie:
J. Bártová: Jan Kapr: nástin života a díla (Brno, 1994)

Odkazy:
www.musica.cz

Chcete se zapsat, nebo opravit data?
Napište nám na: lenka.dohnalova@institutumeni.cz.

Institut Umění logo logoMUSICA NOVA
2017
logo logo Kdy? Kde? logo
logo
logo logo