česká hudba | czech music


osobnosti

stránky: [1 ... 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11 ... 23]

270 záznamů

Hurník Ilja

(*25.11.1922 Poruba +7.9.2013 Praha)


skladatel, klavírista, spisovatel a pedagog

Studium klavírní hry začal v Ostravě, pokračoval v Praze u V. Kurze a dovršil je u I. Štěpánové na mistrovské škole konzervatoře (1945-48) a na AMU (1948-52). Ve skladbě byl žákem J. Řídkého a V. Nováka (1941-44). Spolu s P. Štěpánem a s chotí J. Hurníkovou koncertně oživil čtyřruční klavírní hru; vzešly z ní i jeho skladby Domácí hudba pro klavír na čtyři ruce (1962), Valčíky pro klavír na čtyři ruce (1971), Variace na Pergolesiho téma (1984) a další, vydal i školu čtyřruční hry. V letech 1972-88 učil klavír a kompozici na pražské konzervatoři, 1974-79 působil také na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Skladatelsky vyšel z Novákovy školy a z impresionismu s folklórní inspirací - balet Ondráš (1950), kantátová suita na lidové texty Maryka (1948, přepracovaná 1955), později převládla neoklasická orientace. Nejčastěji jsou provozovány Hurníkovy skladby komorní: Sonata da camera pro flétnu, hoboj, violoncello, cembalo (1952); Písničky s flétnou (1955); Esercizii, pro flétnu, hoboj, klarinet a fagot (1958); Malý faun pro flétnu a klavír (1965); Příběhy jedné kapely, pro vypravěče a komorní soubor, na vlastní text (1967); Slovníček kontrapunktu pro dětský sbor a klavír (1973); Variace na myší téma (1976) a další. Innocenza pro klavír na 4 ruce (1992) zvítězila v japonské soutěži Piano-Duo-Association.

Obdobné stylové rysy vykazuje méně početná Hurníkova tvorba orchestrální: Čtvero ročních dob (suita pro 12 nástrojů, 1952), Komorní hudba pro smyčce (1962), Nový clavecin (1975), Suita z baletu Faux pas de quatre (1978), Klicperovská předehra (1985), Písně beze slov pro orchestr (1995) a další. Z Hurníkovy operní tvorby uveďme humornou detektivku Dáma a lupiči (1966 Plzeň, 1969 Kiel, 1992 Praha atd.); podobenství Mudrci a bloudi (1968); jednoaktovku Diogenes (1973); komické opery Rybáři v síti (1980); Oldřich a Boženka (1985) a dětskou jednoaktovou operu Co pohádka zatajila (1987). Hurník vynikl i jako osobitý popularizátor s velkým kulturním zázemím; vydal mimo jiné komplet Umění poslouchat hudbu (8 desek). Se svým švagrem Petrem Ebenem realizoval českou verzi Orffovy školy (Schulwerk).

Rozsáhlé je jeho dílo literární s obdobnými rysy jako dílo hudební: Trubači z Jericha (1965); Kapitolské husy (1969); Cesta s motýlkem (1970); Muzikální Sherlock (1971); knížka pro děti Jak se hraje na dveře (1973); obdobně zacílená knížka Struny, klapky, paličky (1975); vzpomínkové Dětství ve Slezsku (1979); Múza v terénu (1980); společně s M. Horníčkem a V. Preclíkem vydal knihu Trojhlas. Jeho literární produkce posloužila nejednou za předlohu i filmovému či televiznímu zpracování.

Odkazy:
http://www.hurnik.cz
http://www.libri.cz
http://www.musica.cz/comp/hurnik.htm

Chcete se zapsat, nebo opravit data?
Napište nám na: lenka.dohnalova@institutumeni.cz.

Institut Umění logo logoMUSICA NOVA
2017
logo logo Kdy? Kde? logo
logo
logo logo