česká hudba | czech music


osobnosti

stránky: [1 ... 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 ... 23]

270 záznamů

Eduard HAKEN

(*22.3.1910, Šklíň - ✝21.1.1996, Praha)

český operní pěvec - bas

Maturoval v Lucku (Ukrajina), kde zpíval v pěveckých sborech. Současně se studiem medicíny v Praze (1929–1932) se od r. 1930 školil ve zpěvu (učitelé Dimitr Levytský a Friedrich Plaschke, od r. 1957 A. Granforte). Od r. 1936 praktikoval v basovém oboru v Národním divadle v Praze. Od r. 1938 působil v opeře v Olomouci (debut Žalářník Beneš, Smetana: Dalibor), v letech 1941–1991 byl předním basistou Národního divadla v Praze.

Měl temný bas jedinečné barvy (basso profondo), s velkým rozsahem a širokou škálou výrazových schopností. Své herectví přizpůsobil své velmi vysoké, štíhlé postavě, omezil pohyb na jevišti a využíval velkých, nápadných gest. V Národním divadle v Praze ztvárnil asi 70 rolí. Vynikl nejprve v komických úlohách (již v r. 1943 jako Kecal ve Smetanově Prodané nevěstě, dále Mumlal ve Dvou vdovách, Van Bett v Lortzingově Carovi a tesařovi, Basilio v Rossiniho Lazebníku sevillském, Osmin v Mozartově Únosu ze serailu ad.), později v seriózních postavách, jimž jeho hlas dával charakteristické rysy (tragický Vodník v Dvořákově Rusalce, Grigoris v Martinů Řeckých pašijích, rozšafný Paloucký ve Smetanově Hubičce, majestátní Svätopluk v Suchoňově Svätoplukovi, Ivan Susanin v Glinkově Ivanu Susaninovi, důstojný Don Quijote v Massenetově Donu Quijotovi a Gremin v Čajkovského Eugenu Oněginovi, ironický Mefistofeles v Gounodově Faustovi) ad. Po čtyři desetiletí k patřil nejvýraznějším osobnostem opery pražského Národního divadla.

Chcete se zapsat, nebo opravit data?
Napište nám na: lenka.dohnalova@institutumeni.cz.

Institut Umění logo logoMUSICA NOVA
2017
logo logo Kdy? Kde? logo
logo
logo logo