česká hudba | czech music


osobnosti

stránky: [1 ... 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23]

270 záznamů

Otakar ZICH

(*25. 3. 1879 Městec Králové — †9. 7. 1934 Ouběnice u Benešova)

český skladatel a estetik

Po studiích gymnázia byl studentem estetiky Otakara Hostinského na filosofické fakultě University Karlovy (1897-1901). Při studiích navštěvoval lektorský kurz teorie skladby, který vedl K. Stecker, a který se také stal východiskem jeho hudebního vzdělání. V této době byl také spoluzakladatelem a violoncellistou Akademického orchestru, ve kterém se seznámil se Zdeňkem Nejedlým a Otakarem Ostrčilem. V letech 1903-6 působil jako profesor fyziky a matematiky na gymnáziu v Domažlicích, kde nalezl vztah k lidové hudebnosti a zaměřil svůj zájem na český hudební folklór, zvláště pak chodský. Objevil a zkoumal zde místní lidové písně a tance, ve kterých se zaměřil převážně na rytmickou složku a které se také staly důležitou inspirací pro jeho dílo. (úpravy chodských písní od roku 1904, folkloristické studie od roku 1906, Chodská suita pro noneto). Jeho prvotiny jsou snad díky nedostatečnému vzdělání ve srovnání s Novákem a Sukem velmi prosté. Taková je i jednoaktová opera op.1 Malířský nápad. Teprve v letech 1. světové války na sebe upozornil tragickou operou Vina (1915) a později i komickou operou Preciózky (1924). V těchto dílech také jeho tvorba kulminovala. Před válkou se značně věnoval písňové tvorbě, ve které rád uplatňoval svůj vztah k Nerudovi. Tak vznikla Zimní balada pro sóla, smíšený sbor a orchestr (1906), písňový cyklus Ze srdce (1907), orchestrální melodram Romance o černém jezeře (1907), cyklus Matičce (1911) nebo mužský sbor Balada tříkrálová (1911). Na Vrchlického text vzniká mužský sbor Píseň poutníka (1912). V roce 1924 se stává profesorem estetiky na Karlově Universitě, kde zakládá estetický seminář. Společně s Hostinským je považován za zakladatele moderní české hudební vědy, je autorem cenných studií týkajících se českého folklóru (Píseň a tanec "do kolečka" na Chodsku - 1906, České lidové tance s proměnlivým taktem -1917) a estetických děl Estetika dramatického umění (1931), Hodnocení estetické a umělecké (1917) a Estetické vnímání hudby (1911). Zvláštní pozornost si zaslouží jeho studie Berlioze a Smetany - Hector Berlioz a jeho Epizoda ze života umělcova (1914), Smetanova Hubička (1911) a Umělecký odkaz B. Smetany (1934)

Chcete se zapsat, nebo opravit data?
Napište nám na: lenka.dohnalova@institutumeni.cz.

Institut Umění logo logoMUSICA NOVA
2017
logo logo Kdy? Kde? logo
logo
logo logo