česká hudba | czech music


osobnosti

stránky: [1 ... 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20 ... 23]

270 záznamů

ZDENĚK ŠESTÁK

(*10. 12. 1925, Citoliby u Loun)


český skladatel a muzikolog

Od doby svých studií se zajímal o hudební tradici místa svého narození, kde se od počátku 18. století pěstoval hudební život soustředěný kolem citolibského zámku. Šestákova matka zpívala v chrámovém sboru Citolibského kostela, otec hrál na violoncello v kdysi významné amatérské Železničářské filharmonii v Praze. Skladatel v dětském věku navštěvoval hudební školu ve Slaném, kde jej vyučoval Pavel Čada, žák K. B. Jiráka. V průběhu gymnasijních studií hrával jako varhaník v citolibském chrámu, hrál ovšem také na flétnu, violu a věnoval se činnosti sbormistrovské. Na Pražské konzervatoři studoval v letech 1945-50 skladbu u E. Hlobila, hudební teorii u M. Krejčího. Vystudoval také hudební vědu na FF UK u prof. J. Huttera. Jako muzikolog se celoživotně věnoval především studiu a realizaci hudebních pramenů Citolibských autorů ( V.J. Kopřiva, J. J. Kopřiva (1754-1792), K. B. Kopřiva (1756-1785), J. A. Gallina (1724-1792), J. Lokaj (1752 - ?), J. Vent (1745 - 1801), Anonymus Citolibensis (1717 - 1750). Jeho hudební styl je poznamenán klasickým ideálem jasných proporcí, potřeby smyslu a motivované tvorby. Jeho tvorba je poměrně rozsáhlá. Obsahuje symfonickou, koncertní, vokální i komorní tvorbu. Úcta k muzikantské a amatérské tradici jej inspirovala také k tvorbě instruktní pro mládež a amatéry. Navrhl také koncepci tzv. hudební rezervací – přirozených hudebních center s tradicí /podobně jako Citoliby/, které by napomohli udržet a rozvinout hudebnost veřejnosti. Pracoval Svazu českých skladatelů, OSA, v um. Porotách Festivalu vokální hudby v Jihlavě. Mnoho pro něj znamenal Stravinský, inspiruje se poezií. Výběr ze skladeb: Symfonická fantazie (1966), Symfonie č. 2-6 (1970-79), Hommage a Apollinaire (sbor, 1972), Čtyři dramatické fragmenty. Komorní kantáta podle Manon Lescaut Vítězslava Nezvala pro soprán, tenor, smíšený sbor, violu a klavír (1975), In Deo speravit cor meum (duchovní kantáta à capella, 1976), Sonata sinfonica pro orchestr dechových nástrojů, zvony a tympány (1976), Symfonické variace "Zpřítomnění okamžiku" (1980), Fatum (Symfonický fragment podle Sofokla) pro sóla, sbor, orchestr a varhany (1983), Královna Dagmar (oratorium na libreto D. Ledečové, 1989), Euripides (Dramatická variační freska, 2001), Koncert pro violoncello a orchestr č. 2 "Cesta poznání", 2005; Smyčcové kvartety č. 1-9 (1975-2000).

Bibliografie:

  • K.Mlejnek: Hudební svět Zdeňka Šestáka, Hudební rozhledy roč . 28 (1975), s. 559 - 561
  • J.Havlík: Česká symfonie 1954-80, Praha 1989
  • J.Smolka: Stínová česká hudba 1968 - 1989, Hudební věda roč. 28 (1991), s. 166-7, 179-80
Chcete se zapsat, nebo opravit data?
Napište nám na: lenka.dohnalova@institutumeni.cz.

Institut Umění logo logoMUSICA NOVA
2017
logo logo Kdy? Kde? logo
logo
logo logo